Výběr krycího psa

<< Novinky

Úvod

Pro budoucnost plemene musí rychle nastat změny a ty nenastanou mlčením! Posledních několik let lze nazvat dobou „temna“ pro akitu. V celé historii chovu plemene v naší zemi nebyly napáchány takové škody jako posledních několik let! Odstraňovat se budou těžko. Pokud se má něco změnit, je nutné poukázat kdo, proč a čím je způsobil. V našich článcích dostanete odpověď. Současný stav ničemu nepomůže snad jen problémy prohloubí. Je neuvěřitelné, jak může jeden člověk negativním způsobem ovlivnit budoucnost plemene pokud se chová podle hesla „po mě potopa“. Nepochopením základních principů a smyslu chovatelské činnosti, neodbornost a nedostatek sebereflexe je bohužel velmi špatnou kombinací! Chov plemene by do budoucna měl vést člověk (či skupina) odbornostně na úrovni s vizí a schopností vytvořit dobrou strategii chovu a v rámci možností ji také prosazovat! Uvědomujeme si, že dobrý chov bude vždy dělat jen úzká skupina zájmových chovů, ale bude nutné ovlivnit, aby ten zbytek škodil co nejméně. Víme, že to většina nedělá úmyslně! Vše, co jsme napsali, jsou snadno prokazatelná fakta (týká se to i předešlých článků). Spoustu krát jsme slyšeli, že tato problematika je otázkou názoru, jenže názor může vyslovit kdokoliv, i ten, co nic nepochopil, či ničemu nerozumí (u nás velmi častý jev). Proto je to spíš o jeho podloženosti a správnosti! Jak by měla dnes vypadat japonská Akita inu i přes její specifika je jasné. Šlechtitelský směr je určen a každý by ho měl znát. Pravidla, jak dělat dobrý a přínosný chov, jsou také jasná a srozumitelná! Proč tedy není situace jiná? V čem je problém? Souvisí to s výše uvedeným: jak a kdo vedl chov plemene. Napomáhala tomu špatná „vzdělanost“ a „povrchní“ přístup mezi určitou částí chovatelů či spíš majitelů uchovněných jedinců a možná nedostatek zodpovědnosti. Málokdo si totiž uvědomuje, že i jeden špatný vrh ročně v budoucnu může poškodit populaci plemene. Jsme velmi malá země na to, aby vstřebávala velké množství nekvalitních štěňat bez následků! Jedno přísloví praví, že „špatný chovatel s jakkoliv dlouhou praxí je pořád jen špatným chovatelem“, na tom se nikdy nic nezmění. Náš cíl je vylepšit alespoň částečně poměr mezi kvalitní a nekvalitní akitou, vrátit mezi chovatele přátelské vztahy a vzájemný respekt. K tomu má pomoci i tato osvěta. Co bude mnohem těžší, je změnit přístup určitých lidí k chovu. Pokud je hlavním kritériem úspěchu zisk a ten je nadřazen chovatelským záměrům a výsledkům, tak změna samozřejmě bude velmi těžká. Vše co bylo napsáno by mělo donutit lidi přemýšlet! Pokud se tak stane, je to první pozitivní skutečnost!

Věříme, že v krátkém časovém horizontu vznikne skupina lidí, pro které je chov tohoto plemene především zájmovou činností, kteří budou ochotni spolupracovat a investovat do budoucnosti Akity nemálé finanční částky bez ohledu na zisk! Skupinová spolupráce je jednou z možností, jak urychlit změny vedoucí k co nejrychlejší nápravě současného neutěšeného stavu!

Jakým způsobem a podle čeho vybírat krycího psa plemene Akita inu? Tato problematika může vypadat jednoduše, ale opak je pravdou! Jsou jen dvě možnosti jak ovlivnit výsledek spojení. První je výběr chovné feny, druhý je výběr krycího psa a jeho správnost. Příspěvek by měl stručně vysvětlit nad čím byste měli přemýšlet a na co si dát pozor. Každá akita je originál a proto je nutné výběr na sebe vhodných partnerů posuzovat individuálně. Není možné vytvořit univerzální návod. Cílem každého seriozního chovatele je kvalitní, zdravý odchov. Jedním z hlavních úkolů chovatele je selektivní výběr vhodných jedinců do další reprodukce a vyřazení všech jedinců se znaky a vlastnostmi pro plemeno nežádoucími! Z těchto důvodů je nutné vybírat k následné reprodukci jen vyselektované jedince z kvalitních, perspektivních odchovů. Pokud jsou ročně v ČR jeden až dva takové vrhy lze to považovat za dobrý rok! Kvalita odchovu je limitována kvalitou spojení, fena z nekvalitní linie velmi pravděpodobně nebude mít takové výsledky, jako fena z kvalitní (rodokmenově hodnotné) linie, pokud vyberete vhodného psa. Zlepšit a hlavně ustálit kvalitu odchovů je otázkou cílevědomé chovatelské práce na delší dobu. Ohledně přístupu majitele či chovatele je důležité vědět, jaký máte cíl a čeho chcete dosáhnout! Chcete mít jen jakákoliv štěňata či štěňata ze kterých by vyselektovaná část mohla přispět pozitivním způsobem k vylepšení populace. Odchovy budou jen Vaše vizitka! Pokuste se nedělat přespříliš kompromisů. K tomu, jakého psa zvolit, byste měli zhodnotit, jakou fenu máte. Určit její nedostatky, ale také přednosti. Pro dobrý výsledek, je nutné dobře odhadnout genotyp feny a psa! Proto je nutností důkladná znalost rodokmenu, zdravotního stavu, povahy, chovných výsledků i předků. Toto je základ a bez těchto znalostí je výběr jen otázkou pokusu a často omylu! Vyhněte se úzké příbuzenské plemenitbě, je důležitá při šlechtění plemene, ale pokud nemáte znalosti z genetiky, nemáte dokonalý přehled o populaci akity a nejste schopni odhadnout genotyp psa, na kterého je možno úzkou příbuzenskou plemenitbu uplatnit, tak můžete napáchat hodně škody! Pokud je to nutné, jděte raději cestou vzdálené příbuzenské plemenitby. Je to menší riziko, ale pořad platí, že je potřeba najít psa s vynikajícím genotypem! Musíte si být jisti a vědět, co děláte! Nesprávně vedená příbuzenská plemenitba je hazard a měla být zakázána! Český chov potřebuje přísun nových kvalitních chovných jedinců z prověřených, chovatelsky hodnotných línii. Co jednoznačně nepotřebuje, je pořád dokola se opakující používání ke krytí stejných psů, kteří bohužel i přes spoustu odchovů nepřesvědčili! Minimálně dva z nich mají dostatečný počet potomků, aby mohlo být řečeno, že kontrolou dědičnosti tito psi nejsou zlepšovatelé požadovaných znaků a vlastností. Jejich špatný fenotyp bohužel souvisí se špatným genotypem! Jejich bezhlavé využívání v chovu nepřineslo a ani nemohlo přinést nic dobrého! Neměli by se už v chovu využívat! Lidem, kteří to dělali, by bylo dobré položit otázku, jestli ví, co znamená v chovatelské praxi slovo variabilita. Tento důležitý úkol chovatele či zodpovědného majitele krycího psa bohužel pro budoucnost plemene tak, jako mnoho jiných záležitostí okolo chovu, nezvládli či nepochopili!? Z toho vyplývá další problém a české specifikum, kterým se musíte při výběru zabývat, a tím je příbuznost! Pro budoucnost chovu je potřeba volit krycí psy nepříbuzné na český chov. Považujeme za důležitý úkol do budoucna obnovit genetickou vzdálenost (variabilitu)! Pokud takového psa nenajdete v ČR hledejte v zahraničí. Nevybírejte podle výstavních výsledků a reklamy tento trend je bohužel chybou. Dobrý výstavní pes nemusí být dobrým chovným psem a naopak! Dobrý chovný pes reklamu nepotřebuje a tituly psa Vám nic neřeknou o jeho chovných kvalitách. I špičkový chovný pes nemusí z mnoha banálních důvodů na výstavách zářit, jeho hlavní předností, ale je, že dává nadprůměrné potomky a takového psa vy hledáte! Pokud je to tedy možné volte vyzkoušeného psa, který je výrazným „předavatelem“ a zlepšovatelem požadovaných znaků. U jeho potomků ani sourozenci nemusí tuto mimořádně důležitou vlastnost plně sdílet. Kontrolou dědičnosti, pokud má pes dostatečný počet potomků, zjistíte chovnou hodnotu psa. U psa, který ještě potomky neměl, je potřeba se zajímat o chovné výsledky předků, sourozenců! Uvědomte si, že pes výborného fenotypu nemůže mít uplně špatný genotyp! Vyhněte se psům, kde se v liniích objevily vážné dědičné defekty a choroby! Dominantní nežádoucí vlohy se dají selekcí poměrně jednoduše odstranit. Problémem jsou nežádoucí vlohy recesivní! Kryjte jen 100% čistými jedinci (bez americké krve). Nikdy nespojujte dva jedince se stejnou vadou či nedostatkem! Kritéria pro výběr krycího psa jsou exteriér, rodokmenová hodnota, kvalita potomků, zdravotní stav a povaha. Všechny jsou stejně důležité! Upozorňujeme, že u tak malopočetného plemene jako je Akita inu není možná selekce na všechny znaky, defekty a vlastnosti. Taková selekce je k ničemu, kvalitních typově dobrých, rodokmenově hodnotných akit je velmi málo! Musíte zvolit vhodný selekční postup, kde jsou zohledněny vady a defekty důležité a méně důležité a jejich dědičnost!

V článku se vyskytuje několik slov, jejichž významu nemusíte rozumět. Stručně vysvětlíme, o co jde: genotyp: je soubor veškerých genetických informací organismu; fenotyp: je soubor všech pozorovatelných vlastností a znaků organismu; alela: je konkrétní forma genu; dominantní a recesivní alela: je vztah mezi alelami, pokud je jedna nadřazená druhé, hovoříme o alele dominantní, druhá (podřízená) je alela recesivní

Vlastní článek

Exteriér psa: je jen jedním z faktorů podle kterých se vybírá krycí pes. Zopakujeme ještě jednou to, co jsme uvedli výše. Pes dobrého fenotypu nemůže mít úplně špatný genotyp! Myslete na to! U akity je nejdůležitější hlava, trup aj. Detailnější znaky jsou nasazení a stočení ocasu, barva, typ srsti aj. Všechny barvy akit se mohou podle daných pravidel kombinovat (červená a žíhaná, bílá a žíhaná, červená a bílá). Riskantní a nežádoucí je spojení dvou bílých jedinců. Dlouhosrstost je vylučující vada, ale pokud se ve vrhu dlouhosrsté štěně narodí, tak to není nijak závažný problém. Stává se to a bude se to stávat! I v nejlepších spojeních v Japonsku se dlouhosrstá štěňata rodí, můžeme jich jmenovat několik za poslední dobu, ale samozřejmě to nemůže být např. polovina vrhu. Takové spojení by se nemělo opakovat! V některých liniich v Japonsku se tento nedostatek podařilo odstranit, ale to je tím, že tito chovatelé pracují s jednou či několika liniemi po celou dobu chovu a tak mohou tento nedostatek eliminovat vhodným výběrem chovných psů a fen. K tomu je ale potřeba mít dostatečně širokou základnu kvalitních chovných jedinců, kteří nejsou nositeli této vlohy, a absolutní přehled o populaci plemene! Kvalitní chovní jedinci, kteří mají bílý znak (či límec) nebo se po nich občas narodí dlouhosrsté štěně, jsou pro chov plně využitelní! Šlechtitelský směr plemene je známý jsou určeny nejdůležitější přednosti, charakteristické znaky, ale také nedostatky. Řiďte se jimi! K exteriéru vyjde samostatný článek proto se nebudeme více rozepisovat.

Rodokmenová hodnota: asi nejdůležitější faktor pro výběr krycího psa, pokud ještě neměl potomky! Jestliže vybraný krycí pes má po několik generací kvalitní předky, kteří svou plemennou hodnotu opakovaně prokázovali exterierově nadprůměrným a zdravým potomstvem, je předpoklad, že i on bude z chovného hlediska přínosem. Rodokmenová hodnota, ale také plemenná hodnota, sourozenců a potomků jsou velmi dobrými ukazateli, pokud máte objektivní přesné informace, jak co nejpřesněji odhadnout plemennou a tímto i genotypovou hodnotu psa a feny!

Kvalita potomků: je jednoznačně nejspolehlivějším ukazatelem chovné hodnoty Vámi vybraného krycího psa. Pokud vybraný pes dává opakovaně nadprůměrné a zdravé potomky, pak je to potvrzením správnosti výběru krycího psa. Dlouhodobé nadprůměrné chovné výsledky, pokud má opravdu dostatečný počet potomků, lze velmi dobře odhadnout genotyp psa objektivní kontrolou dědičnosti! Jestliže ta, a jedině ta, prokáže vynikajíci genotyp, pak takový pes je vhodný jako zakladatel línie! To je krycí pes, kterého hledáte!

Obecné poučení: uvědomte si, že výběr krycího psa jen podle viditelných znaků a vlastností (fenotypu), nemusí být zrovna nejlepší a nejůspěšnější způsob výběru! Je potřeba mít mnohem více informací, aby výběr a hlavně pravděpodobnost správnosti výběru byla co nejvyšší! Schopnost selekce dle genotypu je cestou k úspěchu! Pokud se přesto rozhodnete jen podle fenotypu, volte jedince opravdu vynikajícího. U něho bude platit již několikrát opakované pravidlo, že jedinec vynikajícího fenotypu nemůže mít úplně špatný genotyp! Také ale platí, že jedinec vynikajícího genotypu, který je držen ve špatných podmínkách a péči, nebude nikdy vynikajícího fenotypu! Pokud Vás majitel viditelně nekvalitního psa přesvědčuje, že jeho „genetika“ je špičková (častý jev v ČR), musíte se zamyslet, které znaky a vlastnosti mohou být ovlivněny podmínkami vnějšího prostředí a jestli jsou totožné s tím, jaké má nedostatky tento pes! Pokud jeho nedostatky určíte jako neovlivnitelné vnějším prostředím, jedná se o jedince, který i kdyby žil ve špičkových podmínkách, tak jeho fenotyp bude vždy špatný! Co s toho pro Vás vyplývá? U takového psa je potřeba být nadmíru opatrný. Jeho špatný fenotyp může souviset se špatným genotypem! Může to také znamenat, že informace od majitele je nepravdivá, nepodložená! Majitel by Vám měl sdělit (zdůvodnit), podle čeho usoudil, že to může s jistotou tvrdit? Hodně Vám to napoví o serióznosti takového tvrzení! Lze to určit výše popsanými způsoby (rodokmenová hodnota, plemenná hodnota sourozenců atd.). Vy se ale potřebujete sami rozhodnout, ujistit a nemáte potřebné přesné informace? V tomto případě je nezbytně nutné vědět jaké dal potomky a znát či zjistit jeho rodokmenovou hodnotu! Pokud nemáte ani tyto informace, tak psa s vyloženě špatným fenotypem nepoužijte! V případě, že nekvalitního psa ke krytí použijete, abyste mohli předpokládat alespoň nějaký výsledek, musíte mít fenu vynikajicího genotypu. Ale mějte na paměti, že o výsledku spolurozhoduje souhra okolností a náhod a proto není jisté, zda potomci se budou podobat spíše předkům kvalitní matky či matce nebo předkům nekvalitního otce či otci. Nebo to bude napůl, či nějak jinak. Výsledek je proto nejistý a nikdo ho nemůže odhadnout! Proč tomu tak je? Je věcí souhry okolností a náhod, který ze dvou chromozomů (jestli ten od psa nebo ten od feny) se dostane do té či oné pohlavní buňky, bude-li to chromozom získáný od matky nebo ten získaný od svého otce! Tento fakt rozhodne komu z rodičů či předků z otcovy či matčiny strany se bude potomstvo více či méně podobat! Každý pes má v tělní buňce 39 páru chromozomů, jeden od své matky a druhý od svého otce. Výpočtem tedy zjistíte možnost kolem 550 miliard kombinací. Ve skutečnosti je toto číslo ještě větší a proto je každý jedinec jiný! I při opakovaném vyzkoušeném spojení se proto mohou narodit rozdílná štěňata! Jak to celé zjednodušit ale tak, aby tím byla co nejméně ovlivněna pravděpodobnost úspěchu? Všimli jste si, že úspěšný výběr krycího psa je přímo závislý na informacích, přesných údajích, perfektním přehledu o populaci plemene, znalostech obecných pravidel genetiky atd. Tyto znalosti Vy mít nemusíte a získat objektivní informace může být také problém! V tomto případě je nejlepší cesta (vyše zmíněná) použít ke krytí exterierově co nejlepšího, zdravého a povahově dobrého psa. Tímto je alespoň nějaká pravděpodobnost, že tento způsob výběru povede k úspěchu! Uvědomte si, že nepěkný, typově zastaralý, rodokmenově nehodnotný pes, ale např. pohybově dokonalý či výborně předváděný, Vám k zlepšení odchovů moc nepomůže! Bohužel i takoví jedinci u nás vyhrávají výstavy!

Zdravotní stav: zmíníme se o několika dědičných zdravotních problémech na které je potřeba si dát pozor při výběru krycího psa. Některé dědičné choroby a defekty jsou zakodovány jako recesivní alely v genotypu předků, recesivní nežádoucí vlohy jsou možným důvodem neúspěchu a mohou být skryté i několik generací! Je problém, že nikdo neví, kdy a jak často se projeví! Z těchto důvodů je nutné, pokud je to možné, mít přesné informace o zdravotním stavu chovných jedinců a jejích předků.

Povaha: důležitý faktor. Prověřte si povahu krycího psa sami! O povaze bylo napsáno mnoho a platí to obecně pro všechna plemena. Proto se zde nebudeme zbytečně rozepisovat.

Vidíte, že zodpovědný výběr krycího psa není tak snadný, pokud chcete mít dobré výsledky. Úspěch je přímo závislý na vhodné volbě partnerů. Japonská Akita inu (bez americké krve) je malopočetné plemeno a z toho vyplývá nedostatek kvalitních typově dobrých jedinců. Typová rozmanitost, příbuznost, pravidla při kombinaci barev aj. to vše ještě komplikují. Je potřeba zdůraznit, že špatné rozhodnutí může poškozovat populaci plemene. Pokud si nejste výběrem jisti, tak spojení neuskutečňete. Mohlo by se Vám to vymstít! Lidé, kteří májí co dočinění s výše uvedenými skutečnostmi (podkus, kryptorchismus, chudozubost, SA aj.) se na poškozování populace plemene vědomě podílí! Psi, kteří k nám tyto dědičné defekty a choroby zavlekli nejsou ničím vyjímeční, aby mělo být diskutováno jejích další uplatnění v chovu! Uchovnění dlouhosrstého (vylučující vada) psa a využití v chovu, snaha využít i jeho potomky! Neustále se opakující krytí stejnými psy! Opakovaná spojení bez výsledků! Doporučování štěňat z nekvalitních spojení k další reprodukci, krytí podle přátelských vazeb bez ohledu na kvalitu psa atd. Nikdo nám nebyl schopen vysvětlit o co těmto lidem jde? Psi to ale nejsou! Otázkou je, zda si sami uvědomují důsledky takového počínání? Každá chovatelská příručka (kynologický časopis) srozumitelným způsobem vysvětluje základní principy dobrého chovu, úkoly chovatele, poradce chovu, klubu atd. Jsou snad tak nepochopitelné?! Doporučujeme všem se s nimi seznámit! Závěrem Vám přejeme „šťastnou ruku“ při výběru otce „Vašich“ štěňat.

foto
Špičkový chovný pes Ryusho Go Hanamaki Azumasow