Úvaha na téma chov plemene Akita inu

<< Novinky

Tento příspěvek volně navazuje na článek, který se týká posuzování a Světové výstavy v Bratislavě. Důvod k jeho napsání je veden obavami o budoucnost plemene Akita inu v ČR, není v žádném případě myšlen jako invektiva vůči komukoliv, je určen jen a pouze k tomu, abychom se společně zamysleli a poukázali z jakého důvodu je neutěšená situace v chovu plemene, přístupu chovatelů k chovu, posuzování atd. Je toho mnohem více čím se bude třeba v budoucnosti zabývat. Teď se budeme věnovat tomu nejpalčivějšímu tématu a tím je chov. Závěrem článku bude přiloženo několik fotek a komentář k tomu jak by mělo vypadat kvalitní štěně, dorostenec a dospělý jedinec s ohledem na moderní a žádoucí typ akity.

Chov v ČR z celkového pohledu stagnuje, hlavním důvodem a rozhodujícím faktorem je jací jedinci a z jakého důvodu se posledních několik let dostávali do chovu. Tento fakt má za následek, že nás to vrátilo mnoho let zpět a došlo k „přemnožení“ určité, né nijak oslnivé línie. Z celkového pohledu na chovné jedince je kvalita neuspokojivá. Je faktem, že dobrá štěňata se tady odchovávají, ale ve velmi menšinovém poměru, bohužel ty nemají šanci přes bariéru výmyslu a pomluv, až na vyjímky do chovu projít, tyto vyjímky jsou nadějí pro budoucnost! Musíme si otevřeně říct, že skupině, která toto činí vůbec nejde o plemeno, ale spíš o obchod a vlastní hlavně finanční prospěch. Když se zamyslíme z druhé strany, tak v současné době jsou na dobré evropské úrovni v ČR asi 4 feny a 4 psi. Tito mají šanci dostat dobrý posudek a umístit se u renomovaných rozhodčích. Několik dalších je u majitelů, kteří je mají pouze jako společníky. Myslíme, že to je za tu dobu co se akita v ČR chová hodně málo. I tato skutečnost má přímou souvislost z výše popsanými důvody. V budoucnu lze předpokládat vzhledem k počtu nekvalitních a k chovu nevhodných jedinců ještě nárust nekvalitních vrhů, bude se utvrzovat průměrnost či podprůměrnost, plemeno se typově nepohne dopředu a pokrok bude pozvolný a menšinový. Obrovské příbuzenské vazby v našem chovu a uplatňování těchto jedinců znovu a znovu do chovu a nebo opakované krytí je opravdový hazard s budoucností plemene Akita inu. Čeho je moc to ztrácí hodnotu, klesá prestiž a i v jiných směrech to znamená celkovou degradaci plemene. Viník této situace „s úsměvem na tváři“ možná odejde do ústraní, možná bude škodit dál, ale těm lidem a chovatelům, kteří opravdu plemeno Akit mají rádi a chtějí pro něho něco dělat, chovají ho z důvodu lásky, nastanou obrovské problémy, jak vrátit akitě prestiž a postavení, které si zaslouží, pokud to vůbec bude možné?! Je opravdu těžko pochopitelné jaká „krátkozrakost“ a nerozum vládl v poslední době v chovu a kde to vyústilo. Stačí se zajet podívat na jakoukoliv výstavu v ČR a není to z větší části příjemný pohled. Dobré výsledky mají ti, kteří se nenechali ovlivnit, zapojili svůj rozum, úsudek a přesvědčili se sami o současné potřebě a realitě chovu. Slovo chovatel (šlechtitel) má určitý význam, slovo chov neznamená nakrytí jakékoliv feny jakýmkoliv psem, znamená to spíš selektivní výběr na sebe vhodných jedinců z kvalitních perspektivních línií (největší problém českého chovu) vhodných k další reprodukci. Snaha každého solidního chovatele je docílit co možná nejvyšší kvality odchovů s ohledem na exteriér, povahu, zdraví atd., zachovávat líniovou pestrost, velmi obezřetně pracovat s přínosnými liniemi atd. Pro dobrý chov je také potřeba určité „vzdělanosti“ a ta je u nás bohužel také na velmi špatné úrovni. Jsou jen dva přístupy k chovu: tím prvním plemeni prospívám a tím druhým škodím. Používání neustále stejných psů ke krytí, opakování stejných spojení většinou bez výsledku, zařazování velkého množství příbuzných jedinců do chovu je jednoznačně přístup škodlivý. Západoevropské chovatelské stanice si velmi bedlivě tyto faktory hlídá – většina spojení se neopakuje a pokud ano, tak z důvodu výjímečnosti štěňat a nebo jsou štěňata prodány např. do Skandinávie, tedy mimo dosah. Tímto opatřením je zaručeno, že budoucí majitel nebude muset nějak přehnaně řešit příbuzenské vztahy a tím pádem i uplatnění takového jedince je snažší a perspektivnější. Tyto faktory a mnoho dalších asi nejvíc oddělují odborný a profesionální přístup k chovu oproti „amaterismu“ u nás. Je faktem, že chov tohoto plemene tak, aby byl přínosný, je o penězích. Velmi málo lidí ví, kolik stojí krytí nebo pořízení štěněte v zahraničí. Nejsou to zanedbatelé částky. Jsou nadšenci a chovatelé, kteří jdou cestou snahy o kvalitu a „zpestření“ chovu a na investice nehledí. Naopak druhá skupina to vše dělá jen pro zisk. Aby toho nebylo málo, tak první skupině vytváří překážky ve formě pomluv atd. Do budoucna bude nutné, aby se do chovu skutečně dostávali jen jedinci z perspektivních spojení. My chápeme, že majitel feny chce odchovat štěňata, ale je potřeba sebekriticky udělat rozdíl mezi spojeními, které je možné s čistým svědomím doporučit dále do chovu a která by měla být nabídnuta jen jako společníci. Bohužel se tak neděje. Nabubřelá reklama často obsahuje lživé údaje a přehnaně pozitívní hodnocení určitých spojení a odchovů, české výstavy a bonitace jsou toho důkazem – do chovu jde opravdu cokoliv. Neutěšenému stavu napomáhají bohužel posuzovatelé exteriéru, kteří jsou schopni zhodnotit pohyb, přestavěnou zaď či úhlení, ale tím to končí. Opravdu neočekávejte, že budou schopni upřednostnit a rozpoznat kvalitní a moderní typ japonské Akity. Znalost standardu nestačí, standardní pes nemusí být vůbec pěkný pes a už vůbec né šampion! Jak by měla vypadat dnešní líbivá moderní akita ani netuší, proto jsou posudky a výsledky takové jaké jsou. Tímto velmi zkreslují zájemcům či budoucím majitelům představu, jak má vlastně dnešní japonská akita vypadat! V Evropě je téměř každoročně pořádáno, alespoň jedno sympozium, kde přímo japonci přednáší o posuzovaní, chovu atd. Tato „školení“ provádějí každoročně především z důvodu rychlého vývoje plemene. Kdo chce být v „obraze“ musí se každoročně vzdělávat a sledovat dění. Myslíte si, že tam z řad českých rozhodčích někoho uvidíte? Jezdí tam Poláci, Litevci, Maďaři, samozřejmě všechny zapadoevropské státy tam mají své zástupce, my nikoliv!!! Proto uvedeme v závěru pro lepší orientaci několik informací a fotek. Snad to vše pomůže novým zájemcům a milovníkům plemene, aby při výběru štěněte přemýšleli v širších souvislostech a dali na svůj úsudek více než na rady „znalců“ z určité skupiny majitelů akit. Věřte, že mnozí, kteří těmto „odborným radám“ podlehli, se v podstatě dostali do pro ně neřešitelné situace. Je to škoda, protože někteří z nich by byli na rozdíl od jiných skutečným přinosem.

Chov v západní Evropě je stabilizovaný a významné chovatelské stanice nabízejí dobrou kvalitu a disponují typově moderními jedinci. Pokud si vyberete správné spojení a je možnost výběru, tak je z čeho si vybrat. Je faktem, že např. opravdu kvalitních krycích psů z nových linii ani tam není moc, ale jsou tam k dispozici odchovy po některých významných chovných psech, kteří u nás příbuzenskou vazbu nemají. V každé zemi jsou v současnosti významní jedinci, kteří dokáži svou kvalitu velmi výrazně předávat dál, pokud by to někoho zajímalo tak stručně uvedeme několik jmen psů z Francie, Itálie, Španělska a Německa. Ostatní země už zmiňovat nebudeme, protože nejsou až tak významné. Ve Francii je to v současné době Kasuga, Kaishi, B'Kazumi, Kotarou, Masamune, Chikyu, Hakuun, nejlepší z nich Daitetsu bohužel nedávno zemřel. Jsou tam samozřejmě i další, ale tito jsou nejvýznamnější. V Itálii je to Kenshin, odchovy po psovi Kakusui, Hagakure, Bandou Tarou, Mugen, Kinryu, Sotou ad. Ve Španělsku Kirinji, Unshou, Goushi a bude Danyuu. V Německu Dai, Kajitsuno, Esashigun, Musashi, Yuu ad. Kromě těchto jsou v těchto zemích další odchovy po psech Ryusho, Umon, Hokuun, Kensei ad. Tito chovatelsky významní jedinci (a hlavně odchovy po nich) mají slušnou (v některých případech špičkovou) kvalitu, která je zachovávána i v následujících generacích. Nadějí pro český chov je, že po některých z nich jsou u nás potomci, kteří byli importováni v poslední době. Co všechno obnáší chov plemene Akita inu, je téma na samostatný článek.

Nyní bychom se věnovali z chovatelského pohledu velmi důležitému tématu a tím je jak by vlastně měla vypadat moderní japonská Akita inu. Lidé, kteří se zajímají, to vědí. My se pokusíme pomoct těm, kteří se neorientují nebo jsou ovlivňování a mají z různých důvodů zkreslenou představu. Vysvětlit toto téma do důsledku není možné z důvodu opravdu velmi velké typové rozmanitosti Akit v Japonsku. Každý japonský chovatel vtiskl svým odchovům určité rysy, kterými se jeho odchovy liší od ostatních a jsou tímto identifikovatelné. Lze rozlišit odchovy pana Inoue, Nakagawy, Enda, Todate, Mitsuoky, Oty aj. V určitých exteriérových rysech se liší, ale to my považujeme za „nejskvělejší“ fakt na Akitách, to u jiných plemen nenajdete. V Japonsku je dané, které typy budou preferovány a z jakých důvodů. Uskutečnily se tam určité milníky, které velmi dobře popisuje historie. Pro nás ale z důvodu „modernizace“ typu je asi nejdůležitější doba před asi 20–25 lety, kdy začali v japonském chovu působit psi Isekumo of Ise Meiwa Kensha a především jeho syn Ise Unryu of Ise Meiwa Kensha, chovatel p. Koji Shirai dokázal potencial těchto psů beze zbytku využít a nastala tak nová éra. Tito psi byli vzorem líbivého, moderního typu akity a Ise Unryu by mohl ještě dnes na jakoukoliv výstavu, byl to mimořádně „nadčasový“ pes. Druhou a také velmi chovatelsky významnou událostí byl vstup psa Tougaku Go Mizushima Nakajimasow do chovu. Tento pes a jeho potomci jsou skutečnou výstavní a chovatelskou elitou v Japonsku. Jeho synové Toukaku, Zuishou, Kakukei (Kakusui) a mnoho dalších, vnuk Kunimitsu, Okuni, Daitetsu, vnučka Yui a její odchovy měli a mají špičkovou kvalitu. Spousta z nich dosáhla titulu „Meiyosho“. Nejvíce se cenilo to, že jejich odchovy jsou kvalitativně velmi „ustálené“ a jako jednu z mála linií je ji možno považovat za „stálici“. Z jiných linií byli významní psi Kaido, Toshou, Koma, Tosui, Gobouhibiki, Shoei, Unshuu, Daihakata, Hokuto, Kakutora, Azumahomare, Ryouun, feny Awa Aihime, Ruruka, Maki, Kogetsu, Momoka a mnoho jiných. Nelze popsat vše – je toho mnohem víc co, by stalo za zmínku, ale tento článek pro to nemá prostor.

Vraťme se tedy k tématu exteriéru. Něž se nějak zbytečně rozepisovat, tak raději uveřejníme několik fotek se stručným popisem. Sami uvidíte rozdíl není to složité rozpoznat.

foto foto foto foto foto

Tak nějak by mělo vypadat kvalitní štěně plemene akita inu. Povšimněte si „výrazu“ a u dvojice (detail hlavy) je již v tomto útlém věku patrný rozdíl mezi fenkou a psem.

foto foto foto foto foto

Takto by měly vypadat typově moderní feny. Jedná se o dvě v Japonsku působicí feny Ruruka a Yui. Můžete si všimnout, že v typu a výrazu jsou úplně někde jinde než akity u nás. Nutno podotknout, že tento typ je žádoucí. Detail hlavy je fenka Haruka působící v Evropě. Poslední dvě fenky jsou Azusa a Maki.

foto foto Gen Tosui Okuni

Špičkoví představitelé psů plemene Akita inu. Všimněte si bílého psa, je to v současnosti nejkvalitnější bílý jedinec v Evropě. Jmenuje se Chikyu Des Dragons du Soleil Rouge (chovatel M. Bedouet), žíhaný pes je „Meiyosho“ Unshu Go Sakai Naoya. Červení psi jsou Gen, Tosui a Okuni. Foto jsme zveřejnili hlavně z důvodu, abyste mohli porovnávat a mít vzor, jak by měla vypadat akita moderního typu a jaká je většinová realita u nás. Jsou i jiné a dobré typy, fotky najdete na stránkách zahraničních chovatelů.

Děkujeme Mickaelu Bedouetovi, že jsme jeho fotografie mohli zveřejnit na našem webu.

Vývoj plemene Akita inu je velmi dobře zdokumentován na strákách společnosti AKIHO (odkaz: www.akitainu-hozonkai.com). Je tam možné snadno a přehledně sledovat vývoj plemene. Fotky patří významným psům a fenám.

Výše uvedené řádky mohou připadat někomu příliš kritické, ale bohužel je to neoddiskutovatelný fakt. Kdybychom napsali něco jiného, tak bychom lhali! Věřte, že se nám to nepíše dobře! Uvědomte si prosím, že každý majitel uchovněné feny či psa nebo chovatel má „spoluzodpovědnost“ za budoucnost plemene. Není důležité kolik kdo má odchovů, ale jaké jsou!!! Když to shrneme, tak největší problémy českého chovu jsou velké množství jedinců diskutabilní kvality, nekvalitní línie a z toho vyplývající velké procento nekvalitních a k další reprodukci nevhodných vrhů, příbuznost. Pokud se to nezmění, tak bude za určitý čas konec perspektivy chovu.

Že to nebude jednoduché napovídají některé články a komentáře psané na různých webových stránkách. Ty nelze chápat jinak než jako reklamní články na vlastní chov. Nesoudné a neobjektivní pohledy na různé události kolem akit (výstavy apod.) jsou většinou zkreslujícím, zavádějícím a sebereklamním způsobem psané a nemají valnou hodnotu!!! Závěrem bychom rádi poznamenali a doporučili: přemýšlejte o tom, co děláte! I Vy můžete pozitivním způsobem ovlivnit budoucnost plemene. Budoucí majitelé, nenechte se zmanipulovat, nebojte se zeptat či napsat, poraďte se vždy s více lidmi, informace si vždy prověřte! Vždy se ale rozhodněte podle svého vlastního úsudku!!!

My věříme, že většina (ne všichni) vědomě škodit nechtějí, jsou jen dezorientovaní a zmanipulovaní. Pokud budete chtít, aby plemeno mělo budoucnost, tak to můžete i vy pozitivně ovlivnit!!!