Posuzování a Světová výstava psů v Bratislavě 2009

<< Novinky

Úvod tohoto článku jsme se rozhodli napsat z důvodu, že bude nutné poukázat na velmi velké rozdíly v posudcích rozhodčích, kteří posuzují plemeno Akita inu. Po Světové výstavě proběhla další výstava, kterou posuzoval jiný rozhodčí a hodnocení některých jedinců pro nás bylo velmi nepochopitelné. Jeden den Světový vítěz a druhý den VD!? Bylo toho mnohem víc, ale my si povšimneme asi toho nejmarkantnějšího příkladu a na něm se pokusíme vysvětlit proč nám to vadí!!! Unshou Go Shun'You Kensha tento žíhaný pes dvojnásobný Světový vítěz, vítěz Akita Cupu, interšampion a mnoho dalších titulů a vítězství, jeden ze dvou nejkvalitnějších žíhaných psů v Evropě a také v Japonsku jeden z nejuznávanějších jedinců současnosti na evropském kontinentu byl ohodnocen neadekvátní známkou.

Proč? Jeho mimořádné exteriérové kvality jsou nezpochybnitelné! Tento pes byl za svoji výstavní kariéru hodnocen několika desítkami fundovaných rozhodčích z toho mnohokrát japonskými, včetně rozhodčích AKIHO, kde na Akita Cupu v roce 2008, hodnotil přímo prezident rozhodcovské komise a rozhodčích společnosti AKIHO pan Hiroshi Kato a další dva vrcholní členové této společnosti, výsledek hodnocení, samozřejmě vítězství a excelentní posudek, tak jako VŽDY! Kdo jiný by měl vědět jak má vypadat kvalitní Akita než tito lidé, kteří mají rozhodující vliv na to, jak bude Akita v budoucnu vypadat, tvorbu standardu a celkovou strategii chovu v Japonsku a tímto i ve zbytku světa. Tento pes má na kontě samozřejmě další řadu mimořádných úspěchů a jen jeden rozhodčí jeho kvality zpochybnil! Je tento jediný rozhodčí odborník a ti ostatní né? Ať si každý odpoví sám! Podle nás každý posuzovatel exteriéru jakéhokoliv plemene by měl, hodnotit jen ty plemena, která jsou mu blízká, zajímá a vzdělává se v tomto směru. Účast na výstavách zvláště českých k tomu nestačí, plemeno je v Evropě úplně někde jinde a proto není podle čeho udělat porovnání. Pokud pojedete na výstavu s dobrým psem a v kruhu bude Yossef Rotshild, Gabriela Richard, Angelika Kammerscheid Lammers či Ewa Szeremeta Szeliga, tak vždy odejdete s adekvátním posouzením, nikdo z nich Vás nepoškodí, protože to jsou specialisté na toto plemeno. U rozhodčích „živnostníku“ člověk nikdy neví, posuzují desítky plemen a proto být ve „formě“ je pro ně prakticky nemožné, výsledek i z kvalitním jedincem je nejistý!?

Upozorňujeme, že píšeme naše názory, které jsou podložené debatami se špičkovými zahraničními chovateli a rozhodčími. V žádném případě nechceme znevažovat ani vyvyšovat výsledky jakéhokoliv jedince! Ale stojí opravdu za zvážení a zamyšlení, proč tomu tak je, protože tato problematika velmi ovlivňuje chov! Dobrý pes musí být dobrý vždy a všude!!! Pokud bychom myšlenku chtěli dokončit tak jako příklad uvedeme, že např. mistrovský obraz či socha pokud se před ní postaví skuteční znalci, tak je vždy uznána jako mistrovské dílo, krásná Akita je také „přírodním“ mistrovským dílem a pokud by se před ní opravdu postavili skuteční znalci, tak vždy musí být uznána jako „mistrovské dílo“ a podle toho také hodnocena, ale je tomu opravdu tak? Jsou obrovské rozdíly v posuzování rozhodčích AKIHO, JKC, jsou velké rozdíly mezi hodnocením „znalci“, kteří posuzují 30 (někdy i mnohem více plemen!), a mezi těmi posuzovateli, kteří Akitu skutečně chovali nebo se o toto plemeno intenzivně zajímají. Je to mimořádně důležité, protože Akita se opravdu progresivně vyvíjí a typově mění (modernizuje), co bylo dobré před 15 lety dnes již nestačí. Akita je i ve své domovině hodně typově „rozhozená“ a my si myslíme, že je to dobře, že něco se nám líbí více něco méně, ale to není důležité, mnohem důležitější je, že musí být jasně stanoveno, co je dobře a co je špatně!!! Musí být jasné hodnotící priority plemene, co je důležité a co je méně důležité, jsou charakteristické rysy a znaky, které rozhodčí nemůže pominout. Pro nás jsou nejjasnější pravidla hodnocení japonských rozhodčích z AKIHO, pro ně Akita především jako Akita musí vypadat a stočený ocas, barva či rovné nohy k tomu opravdu nestačí!!! Priorita je líbivý moderní typ, hlava, výraz, tvar oka, ucho, trup atd. Musí být jasně a na první pohled patrný rozdíl mezi psem a fenou a výrazem musí pes či fena „oslovit“. Bez těchto znaků nemůže být nikdy dobře hodnocena. Bohužel to spousta rozhodčích neví, nestačili si povšimnout, že od doby kdy se plemeno učili posuzovat, je dnešní moderní japonská akita z mnoha důvodů úplně někde jinde a nejhorší je, že nám bylo x-krát sděleno, že je to ani nezajímá???!!! Z tohoto důvodu začíná být úroveň posuzování velkým problémem a to nejen u nás. K tomuto tématu vyjde samostatný článek, kde bude možno více rozvést naše úvahy a objasnit spoustu faktorů a zajímavostí. Možná přidáme článek o evropském chovu, protože přibývá žádostí o konzultace, názory a informace o tomto dění, což nás mile překvapilo, že se o tyto mimořádně důležité informace vůbec začal někdo zajímat. Přejdeme tedy na hlavní téma a tím je Světová výstava psů v Bratislavě.

Dne 8. 10. 2009 jsme se byli podívat na výstavě psů, měli jsme přihlášené dva psy, ale bohužel je období línání, takže nebyli v kondici. Posuzování probíhalo ve dvou kruzích.

v jednom posuzoval maďarský rozhodčí Erdös László a v druhém japonský rozhodčí Kamisato Hiroshi. Velký organizační nedostatek byl, že se výstava ohodně zpozdila. Na takovéto akci by se to stávat nemělo. Co se týče posuzování, tak bylo pro nás celkově spíše zklamáním, očekávali jsme, že bude na úrovni. Někdy bylo velmi překvapivé, jací psi (né všichni) se dostávali do závěrečného výběru daného rozhodčího o zadání titulu ve třídě. My jsme sledovali více japonského rozhodčího a jeho posudky, způsob výběru a práce v kruhu byli pro nás poněkud překvapivé a nepochopitelné. Tento náš pohled na věc nelze chápat jako kritiku všech jejich výběrů, ale téměř pokaždé podle nás rozhodčí v daných třídách vybrali psa či fenu diskutabilní kvality a odsunul jedince, kteří měli jednoznačně ve výběru na titul být. Tento fakt není otázkou názoru, vkusu, ale spíš jeho správnosti a ta je velmi snadno prokazatelná. Japonský rozhodčí nechával před udělením titulu psy proběhnout a pak určoval pořadí ve třídě. V mezitřídě ale vybral nejhůř chodícího psa, byl to sice pěkný jedinec, ale pokud se rozhodl podle jeho exteriéru tak si myslím, že nelogicky zviditelnil jeho nedostatek a rozhodl se podle jeho nezpochybnitelné exteriérové kvality, proč tak postupoval nechápem? Všimli jsme si, že jeho hodnotící priority se třídu od třídy měnily, to jsme také nepochopili proč? K samotným výsledkům: BOB získal žíhaný pes Unshou Go Shun You Kensha s čímž lze souhlasit, velmi zdatným konkurentem mu byl červený pes Kaishi Go Shichimen Kensha (r CACIB) a také vynikající mladý pes Danyuu Go Aso Inoue, tento pejsek má velkou budoucnost, jak z výstavního, tak hlavně chovatelského hlediska. Velmi nás mrzí, že nepřijel Patrice Zeller. Má velice pěkné jedince a mohlo to být zajímavější. Ve fenách pro nás nejvíce „zářily“ fenky Mickaela Bedoueta Azusa Go a Daitsuki. Z nepochopitelného důvodu se neumístily byť jsou v podstatě dokonalé a v typu velmi zajímavé. Velmi pěkná je i fena Akaetnakita Go ta se umístila, a několik dalších. Feny měly z našeho pohledu horší úroveň než psi. Musíme konstatovat, že celková kvalita psů nebyla tak dobrá, jakou jsme očekávali. Na výstavě bylo k vidění několik špičkových jedinců, ale bohužel je nutné podotknout, že v Evropě je problém typ. Kvalitní typově dobré jedince vlastní italské, francouzské a španělské stanice, má to souvislost s tím, že tito chovatelé importují psi z Japonska ze špičkových linií a je to vidět. Aby těchto žádoucích jedinců přibylo si budeme muset počkat na jejich odchovy. Ještě doplníme, že ve třídách fen i psů bylo vidět několik jedinců, nelíbivého, zastaralého typu, s otevřeným (kulatým) okem. Ve fenách mohutné, dlouhé zavalité typy, kde na první pohled nebylo možné rozlišit díky postavě a výrazu zda se vůbec o fenu jedná. Účast těchto jedinců je samozřejmě otázkou soudnosti majitelů. Rozhovory s některými zahraničními chovateli o této problematice nás v tomto našem přesvědčení jenom utvrdili.

Tyto mezinárodní akce jsou pro nás možností setkat se zahraničními přáteli a měli jsme radost z toho, že polští chovatelé a naši přátelé Tomasz Plaza a Jolanta Talaga, tak jako vždy a všude, uspěli! Atmosféra na výstavě byla velice dobrá, ale to bývá na zahraničních akcích pravidlem. Dozvěděli jsme se spoustu nových informací o dění v západní Evropě a musíme konstatovat, že je na co se těšit. Nejpříjemnější zpráva byla pro nás, že v Itálii proběhne v květnu 2010 výstava, která se jmenuje Akita Trophy a tato výstava bude zaštítěna a podporována japonskou společností AKIHO. Posuzovat budou rozhodčí AKIHO podle japonských kriterií a pro nás to znamená, že se této akce velice rádi zúčastníme. Rádi bychom upozornili, že Akita Trophy se dřív jmenovala Akita Cup a bylo to přátelské setkání milovníků plemene ve spojení s výstavou v Itálii. Tato událost byla jednou českou „chovatelkou“ nazvána jako podvod!!! Jaký podvodem může být přátelské setkání tohoto druhu, není přece vůbec důležité kdo ho uznává a kdo né! Velký počet kvalitních akit a návštěvníků, podpora japonských klubů, rozhodčí z Japan kennel klubu, AKIHO, či z řad špičkových japonských chovatelů např. Takashi Endo či Koji Shirai má vypovídající hodnotu o úrovni a významu této akce. Bohužel vyjádření této osoby ať se týká jakéhokoliv tématu ohledně akit svědčí o naprosté vědomostní prázdnotě, znevažování všeho a všech.

Závěrem jsme rádi, že jsme se mohli této významné akce zúčastnit a setkat se s našimi přáteli ať už ze zahraničí nebo z Čech.

Fotogalerie

foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto